Tiskneme obal cédéčka III.: Rozlišení, spadávky a tisko

V prvním díle našeho tiskařského seriálu jsme se podívali na to, jaké jsou základní typy obalů na cédéčko. Ve druhém jsme se zaměřili na papír. Nyní si probereme základní technické detaily, které v žádném případě nesmíte zapomenout předtím, než pošlete svůj grafický návrh do tiskárny. Jinak se může stát, že dostanete něco, co sice vzdáleně připomíná váš návrh na počítači, ale rozhodně to není to, co jste si představovali.

Doma jen klasický booklet

V případě, že si chcete obal na cédéčko vytisknout sami, musíte počítat s tím, že výsledkem bude jewel case. Zkrátka si připravíte booklet, který pak vložíte do plastové krabičky. Chcete-li vytvořit spíše obal typu digipak, už si svépomocí neporadíte. Grafika se tiskne na karton a vy máte možnost rozhodnout pouze o jejím obsahu – tisk už si ale v domácích podmínkách nezajistíte.

Jak jsme navíc psali už v předchozím díle seriálu: Pro výrobu odolného digipaku, který se časem nepromění v rozžvýkaný kus sešitu, je zásadní laminace. Vyberte si proto kvalitního a spolehlivého dodavatele. Takového, co klade důraz nejen na cenu, ale i na kvalitu a trvanlivost obalu.

Pohlídejte si kvalitu obrázků

Do toho, jak by měl váš booklet vypadat, vám mluvit nebudeme. Upozorníme vás ale na několik zásadních technických detailů, které musíte bezpodmínečně dodržet předtím, než pošlete návrh do tiskárny. Nejprve si v grafickém programu zkontrolujte rozlišení všech obrázků. Ideálně by měly mít 300 dpi nebo alespoň 250 dpi. Pokud budou mít rozlišení nižší, hrozí, že budou rozpixelované a parádní studiová fotka kapely se promění na kostičkovaný obrázek jako ze staré počítačové hry.

U firmy jedině se spadávkami

Netisknete doma, ale v tiskařském studiu? Nezapomeňte na spad o šířce 3 mm. Co to znamená? Pokud chcete papír potisknout až k okraji, musíte tiskaři připravit o chlup rozměrnější obrázek, než jaký od něj dostanete nazpět. Obrázek se vytiskne na větší papír a posléze ořízne. Zajistí se tak, že nebudete mít na okrajích třeba nevzhledné bílé proužky. Při přípravě podkladů proto nechte podél okrajů tři milimetry místa navíc, aby měl tiskař co ořezávat. Dokument nakonec ještě označte tiskovými značkami. Bude tak na první pohled jasné, že počítáte se spadávkou. Dejte je ale jen na okraj dokumentu – nesmí zasahovat do vašeho obrázku.

Spadávkou a značkami ale náš seriál o tom, jak si po technické stránce připravil obal na cédéčko, zdaleka nekončí. V příštím díle se zaměříme na další klíčové prvky kvalitně připravených tiskových podkladů. Na barvy a průhlednost obrázků. Také se podíváme na formáty, s nimiž si tiskařské stroje nejlépe rozumí.